Zateplovací systém ETICS

Zateplovací systém je obal svislých konstrukcí, snižující únik tepla z budovy. Kromě finančních úspor za náklady na vytápění, má řadu dalších ekonomických a technických výhod.

1) lepící hmota
2) tepelný izolant
3) skleněná síťovina
4) stěrková hmota
5) povrchová úprava

Nejčastěji se systém zakládá pomocí soklového profilu s okapničkou. Šířka profilu musí být odpovídající použité tloušťce izolantu. Profily se osazují hmoždinkami s malou mezerou mezi profily, k jejich případnému vyrovnání se použijí distanční podložky. K napojení profilů je možno použít plastové spojky.

Systém je možno založit bez soklového profilu, pouze s použitím výztužné síťoviny a montážní latě.

K zajištění odkapu vody u nadpraží nebo při založení systému bez soklové lišty se použije rohový ochranný profil s okapničkou.

Desky nebo lamely tepelného izolantu se lepí zespodu na vazbu, větším rozměrem desky vodorovně. Pouze v odůvodněných případech je možno lepit izolant delším rozměrem svisle.

Příprava lepících a stěrkových práškových hmot spočívá v postupném vmíchání prášku do čisté vody pomocí rychloběžného míchadla nebo míchačky s nuceným mícháním.

Nanášení lepící hmoty se provádí vždy po obvodu desky a středem desky tak, aby následně nalepená plocha tvořila min. 40% celkové plochy izolační desky.

Příklad nanášení lepidla strojním způsobem.

Lepení izolantu z minerálních vláken s příčnou orientací vláken (lamely) se provádí vždy celoplošně.

Desky se lepí na vazbu, není možné připustit vznik průběžné svislé spáry i včetně nároží. Při lepení (následně ani při stěrkování) se nesmí lepící hmota dostat na boční stěny izolantu.

U ostění otvorů se provádí nalepení desek v ploše nejlépe s přesahem a po zatvrdnutí lepící hmoty se provede jejich srovnání s vnitřní plochou.

Při lepení izolantu u rohů otvorů nesmí docházet k průběžné spáře ve vodorovném ani svislém směru, přebývající část desky se dostatečně odřízne.

Spáry mezi deskami nesmí být provedeny v místě trhlin v podkladu nebo například na rozhraní dvou různotodých materiálů v podkladu.

Spáry mezi deskami nesmí být provedeny v místě změny tloušťky izolantu z důvodu rozdílné tloušťky konstrukce.

Hmoždinky se osazují po zatvrdnutí lepícího tmele tak, aby nedošlo k posunu izolantu a k narušení jeho rovinnosti, zpravidla po 24 až 48 hodinách od nalepení se zapuštěním talíře cca 2-3mm pod povrch izolantu lepícím tmelem. Příklad rozmístění hmoždinek na izolačních deskách.

Po ověření rovinatosti povrchu se případné nesrovnalosti upravují přebroušením brusným papírem na hladítku většího rozměru, např. 250x500mm.

Všechny volně přístupné hrany a rohy, např. Nároží objektů, ostění otvorů apod. Se vyztuží vtlačením vhodného profilu do předem nanesené vrstvy stěrkového tmele.

Rohy otvorů se vyztuží diagonálně umístěnými pruhy armovací tkaniny o rozměrech cca 300x500mm opět vtlačením do předem naneseného stěrkového tmele.

V rámci provádění vyztužování hran se provádí také osazení dilatačních profilů do předem naneseného stěrkového tmele.

Armovací vrstva se provádí plošným zatlačením výztužné síťoviny do stěrkového tmele předem naneseného na podklad z izolantu tak, že se odvíjí pás síťoviny od shora dolů a zároveň se vtláčí nerezovým hladítkem do tmelu od středu k okrajům. Napojení sítě se provádí s přesahem min. 100mm.

Ostrá a rovná spodní hrana systému se vytvoří odříznutím a případným zabroušením armovací vrstvy podél okapničky soklového profilu.

Povrch armovací vrstvy je možno upravit následným zabroušením po cca 24 hodinách.

Spáry mezi systémem a jinou konstrukcí (např. oplechování nebo výplně otvorů apod.) je třeba upravit vhodným profilem nebo trvale pružným těsnícím materiálem odolávajícím povětrnosti tak, aby se zamezilo průniku vlhkosti do systému.

Výztužná vrstva se před prováděním povrchové úpravy penetruje vhodným podkladním nátěrem.

Tenkovrstvé omítky se provádí na zaschlý penetrační nátěr. Při realizaci je třeba napojovat nanášený materiál takzvaně ?živý do živého?, tedy okraj nanesené plochy před pokračováním nesmí zasychat.